Jak žít dlouho a zároveň kvalitně? Hackněte tělo, mozek i život
Jak se dožít vysokého věku? Návodů je spousta. Výstřední nápady, reálná data, ale i praktické tipy, jak udržet v kondici tělo i mysl. Právě tohle spojení je nejdůležitější pro to, aby byl váš život nejen dlouhý, ale také kvalitní.
Lidé se dožívají stále vyššího věku. Ve starověkém Řecku se naděje na dožití pohybovala okolo 18 let. Před pěti sty lety byla poloviční než dnes, tedy něco kolem pětatřicítky. Nyní se díky pokrokům v medicíně a díky vysoké kvalitě života blížíme ke stovce. Průměrná délka dožití českých žen je 82 let, u mužů je to o šest let méně.
Jenže vysoký věk automaticky neznamená životní pohodu a dobré zdraví. Na běžného člověka dolehne nějaká ta nemoc kolem šedesátky a zbytek už stráví s většími nebo menšími zdravotními obtížemi. Všichni se chceme vyhnout předčasnému úmrtí, ale klíčovou otázkou zůstává, jak žít dlouho a zároveň zůstat v co nejlepší kondici.
Existuje elixír mládí?
Jsou lidé, kteří přísahají, že ho našli. Někdo se živí „zázračnými“ houbami z Číny, někdo zase nedá dopustit na komplexní detox střev. Extravagantní milionář a biohacker Dave Asprey si do kloubů pravidelně injekčně aplikuje vlastní kmenové buňky. Taky si dává koupele v infračerveném světle a bere sto potravinových doplňků denně. Věří, že se díky tomu dožije 180 let.
Je to na vás moc? Máme dobrou zprávu. S biohackingem, ve smyslu vědomé proměny stravování, spánku, pohybu a mentálního nastavení, můžete začít zadarmo a hned. Šance na to, že se tak dožijete vyššího věku, je docela velká – podle vědců se genetika na dlouhověkosti podílí jen z 25 %. A vaše tělo vám s tím rádo pomůže. Většina organismů se totiž přirozeně snaží udržet si v těle rovnováhu. Tělo si tak umí třeba přirozeně snížit horečku nebo krevní tlak. S věkem se ale tato schopnost snižuje, takže je potřeba na tom trochu pracovat už ve chvíli, kdy jsme jako rybičky a stáří je v nedohlednu.
Klíč ke stovce? Vztahy a emoce
Asi vás nepřekvapí, že vyššího věku se dožívají lidé, kteří mají funkční, kvalitní a vřelé vztahy s rodinou a přáteli. K tomu patří i fyzická blízkost a doteky, což se potvrdilo během posledního roku, kdy jsme o možnost objetí s blízkými nečekaně přišli. Při mazlení nebo držení se za ruku se vyplavují prospěšné hormony, zejména oxytocin, který je zodpovědný za pocity štěstí. Funguje to i s dětmi nebo s domácími mazlíčky.
Důležitost rodiny a přátelských vazeb potvrzují i obyvatelé takzvaných modrých zón – pěti oblastí rozesetých po celém světě, jejichž obyvatelé se dožívají extrémně vysokého věku. Ať už jde o japonský ostrov Okinawa, Sardinii nebo ostrov Ikaria v Řecku, tady všude žijí rodiny v úzkém kruhu a společně pečují o prarodiče i malé děti. Všude taky mají pevné přátelské vazby, je pro ně důležitá komunita a pocit sounáležitosti. (Může, ale nemusí to být náboženská komunita. Takže vaše fotbalová parta nebo šachový klub se taky počítají.) K tomu si občas dopřejí sklenku dobrého vína, nepřehánějí to s jídlem ani s masem a pravidelně a přirozeně se hýbou. To zní jako fajn způsob, jak žít dlouho, ne?
Mozek jako sval
Jestli se dá něco považovat za investici do jistoty, je to trénink myšlení. Vytanou vám ve spojení s dlouhověkostí na mysli tlusté brýle, křížovky a sudoku? Mozek se dá trénovat i zábavněji. Ve zkratce jde o to, zachovat stávající nervové spoje a ideálně vytvořit mezi neurony i nová propojení. Typicky toho dosáhnete při osvojování nové dovednosti nebo při jakémkoli cíleném vybočení ze stereotypu. Jednotlivé hemisféry zapojíte jinak než obvykle a zmenšíte tak pravděpodobnost, že vás ve stáří postihne například Alzheimer nebo stařecká demence.
Trénovat můžete i prostřednictvím specializovaných mobilních aplikací, zkuste třeba Luminosity, Elevate, Peak nebo Fitbrains. Nebo obyčejnou hlasitou četbou. Ta má díky spojení s mluvenou řečí velmi pozitivní vliv na fungování jednotlivých center v mozku. Při čtení (i v duchu) navíc běží na plné obrátky naše představivost.
Nabourejte (pohybové) stereotypy
Co udělat pro to, aby ve vyšším věku nebyla svěží mysl uvězněná v chátrajícím těle? Kromě zdravého jídelníčku a pravidelného pohybu je dobré zařadit i cvičení rovnováhy a vědomě pracovat se svými pohybovými stereotypy.
O co se jedná? Důležitou roli v celkové fyzické kondici hrají nejen genetika a disciplína, ale i souhrn mnoha drobných pohybů a automatických nastavení, která si ani neuvědomujeme. Víte, jak sedíte u počítače? Jak vypadají vaše záda, kde si opíráte zápěstí o klávesnici nebo jakým způsobem vstáváte z lehu? Často jde o zdánlivé drobnosti, které si v každodenním životě ani neuvědomíme. Známý fyzioterapeut Pavel Kolář píše v knize Labyrint pohybu o tom, že se nic v našem těle neděje náhodně. A ve finále vás může „zradit“ naprosto banální pohyb, když ho uděláte po stotisící.
Je proto dobré se soustředit třeba na správné držení těla nebo si hlídat, jak zvedáte břemena. Správně byste měli těžké věci zvedat ze dřepu s vědomým zapojením břišních svalů, a ne se pro ně ohýbat s kulatými zády. Pomůže i jednoduché cvičení na uvolnění krční a bederní páteře. Zabere vám jen 10 až 15 minut denně a dlouhodobý efekt za to rozhodně stojí.
Žijte zdravě teď a vaše starší já vám poděkuje. V Mutumutu na prevenci nedáme dopustit, a proto za ni zákazníky odměňujeme. Za pohyb vám vrátíme až 20 % zaplaceného pojistného, 5 % přidáme za pravidelné prohlídky u lékaře a 5 %, když nebudete kouřit.
