Mutumutu

Nezávazně spočítat pojištění
Mobile menu

Mindfulness: umění vědomé pozornosti

Čtení na 5 min

Mindfulness: umění vědomé pozornosti

Meditace dávno přestala být doménou spirituálně orientovaných podivínů. Naopak: pokud chcete jít proti proudu, v mnoha společenských skupinách se jí potřebujete ostentativně vyhýbat. O její popularitě svědčí i statistiky Googlu. Vyhledávání pojmu mindfulness, za nímž se skrývá v Evropě zdaleka nejznámější způsob meditace zaměřený na nezaujaté vnímání sebe a okolního světa, se za posledních patnáct let téměř zdesetinásobilo.

Výraz mindfulness se v češtině nejčastěji překládá jako bdělá pozornost, všímavost nebo pozornost zaměřená na přítomný okamžik. A proč je tento termín čím dál používanější? Protože život v západním světě se zrychluje a držet krok s nastaveným tempem znamená být za všech okolností výkonný a efektivní. Díky tomu jsme náchylnější k syndromu vyhoření v práci i v osobním životě.

Bdělá pozornost

Schválně: kdy jste se naposledy zastavili a nemysleli chvíli vůbec na nic? Nepřemýšleli jste o práci, financích, o minulosti ani budoucnosti, prostě jste jen tak byli v přítomném okamžiku. Pokud stejně jako autor tohoto článku musíte sáhnout hluboko do vzpomínek na dětství, mám pro vás dobrou zprávu: vše se můžete znovu naučit! A proč byste měli?

Trénink bdělé pozornosti mírní depresivní stavy, snižuje stavy úzkosti a pomáhá eliminovat stresový hormon kortizol. Snižuje krevní tlak, zmírňuje chronickou i akutní bolest, zlepšuje kvalitu spánku a imunitu. A nemusíte při tom zrovna sedět v lotosovém sedu a pálit vonnou tyčinku. Je jedno, kdy a kde své cvičení praktikujete.

Meditací proti bolesti

Užitečnost meditace zaměřené na mindfulness u depresivních pacientů věda prokázala už dávno. Její příběh v západní psychologii nicméně nezačal u depresí, ale u bolesti. V osmdesátých letech hledal americký biolog Jon Kabat-Zinn způsob, jak ulevit pacientům od chronické bolesti. Protože konvenční metody biologické medicíny selhávaly, obrátil se k tomu, co mu pomáhalo v osobním životě – k meditaci. Na základě vlastních dlouhodobých zkušeností vytvořil strukturovaný program kombinující meditaci zaměřenou na mindfulness s prvky kognitivní psychoterapie – Mindfulness Based Stress Reduction.

Zatímco ve východních naukách, odkud meditace pochází, se jedná o jeden z prvků spirituální cesty, západní věda hledala v Zinnově programu objektivně prokazatelnou pomoc s psychickými i somatickými potížemi. A osmitýdenní nácvik pečlivého a nezaujatého vnímání dějů ve vlastním těle a mysli skutečně přináší výsledky.

Pozornost, emoce a sebeuvědomění

„Můžeme sledovat změny v objemu a fungování mozku, a to buď před (mindfulness) intervencí a po ní, nebo srovnáváním lidí, kteří meditují dlouhodobě, s těmi, kteří se meditaci nevěnují. Rozdíly nacházíme hlavně v oblastech, které se týkají řízení pozornosti, a také v centrech spojených se zpracováním emocí a sebeuvědoměním. Což dává dobrý smysl, protože při meditaci se člověk učí ovládat právě pozornost, emoce a sebeuvědomění,“ shrnuje biologické poznání holandská neuropsycholožka Lotte Berg, která svou kariéru zasvětila zkoumání využití meditace u pacientů s Alzheimerovou chorobou.

 

Mezi nadějné, ale zatím definitivně neprokázané možnosti mindfulness patří i možné zpomalení stárnutí mozku. Meditace totiž snižuje stres a s ním i působení prozánětlivých proteinů a zkracování telomer, drobných struktur chránících naše geny, čímž zřejmě zpomaluje buněčné stárnutí.

Mimo hlavní proud

Podrobnější pohled ale odhalí, jak náročné je mindfulness začlenit do vědeckého systému. Zatímco u léků známe konkrétní účinnou látku, co přesně působí u mindfulness, nevíme. Nezbývá nám tak než standardizované programy s prokázanou účinností přijmout jako celek, jemuž úplně nerozumíme – což koneckonců platí i o většině psychiatrických léků. A lékům může meditace konkurovat právě u depresí, s nimiž je často spojována.

„Když jistý výzkum srovnával pacienty s opakovanými depresemi na antidepresivech s těmi, kteří meditovali, po dvou letech byl relaps onemocnění u obou skupin podobný. Některé lidi zklamalo, že meditace nebyla účinnější než prášky, ale mně to připadá skvělé. Mindfulness je stejně účinná jako léky se všemi svými vedlejšími účinky! Většině lidí navíc nevadí brát léky po nějakou dobu, ale nechtěli by je brát celý život, takže je skvělé, že máme i jinou možnost,“ říká o možnostech a omezeních meditace Lotte Berg.

 

 

Mediálnímu obrazu meditace ale často chybí zdravá skepse. Na meditaci není nic nadpřirozeného; z pohledu západní vědy se nejedná o cestu k osvícení, která by vás zbavila všech obtíží. Meditace zaměřená na mindfulness má slibné výsledky coby prevence i terapie některých psychiatrických a neurologických onemocnění – nic víc a nic míň. „Doufám, že ty konotace spirituality a new age časem vymizí. Než lidé mindfulness porozumí, budeme ještě muset urazit dlouhou cestu,“ uzavírá doktorka Berg.

V Mutumutu podporujeme lidi, kteří jedí zdravě, sportují a nekouří. Nabízíme jim za to až 30 % z ceny pojištění zpátky.